Ahoj všem!
mám tu další porci depresivního čtení! Já vím, já vím. Můj vkus je dost morbidní, ale je fajn si občas podobné příběhy přečíst. Člověk si pak uvědomí, jak skvěle se vlastně má a nemůže pak vypustit z úst hrůzy typu topení uprchlíků na hranicích. Dnes mám pro Vás 3 válečné příběhy, každý inspirativní jiným způsobem. A na závěr jeden propadák. Bez toho by to nebylo ono:-)
 |
| Když už propadák, tak ať je aspoň v náhledu:D |
1. 22 Britannia Road
V ČJ jako Britannia Road 22 - Amanda Hodgkinson, např zde.
Tento příběh (fikce) je úplně jiný než všechny ty, které jsem dosud o osudech lidí během druhé světové války četla. Zaměřuje se totiž na dobu PO válce. Koncem války lidská trápení zázračně neskončila a spousta lidí se musela naučit žít s tím, co se jim během předchozích let stalo a v neposlední řadě s tím, co během války dělali. Někteří se věnovali záslužným činnostem, jiní se věnovali....určitě si to umíte představit.
22 Britannia Road vypráví příběh páru, který se hned na začátku války musel rozdělit. Silvana zůstala s miminkem v Polsku, zatímco Janusz se vydal bojovat za vlast. Po válce se setkávají v Anglii a snaží se spolu opět sžít. Být pár let odstřihnutá od partnera bez jakéhokoli kontaktu je těžké. Prožít těch x let odloučení ve válce je ještě těžší! Co je vhodné s partnerem po válce sdílet? A co je lepší si radši nechat pro sebe?
Celkově se mi moc líbila zápletka a nápad knihy jako takové. K čemu jsem měla výhrady, byly samotné postavy. Ani Silvana, ani Janusz mi nebyli nijak extra sympatičtí a úplně nechápu, proč spolu vlastně byli i před válkou. Mám ráda, když můžu nějaké postavě v průběhu knihy fandit a tady mi k srdci nepřirostla ani jedna z nich. I tak knížka stojí za přečtení, obzvlášť baví-li Vás lidské příběhy z dob války.
2. I Shall Not Hate
V ČJ jako Nebudu nenvidět - Izzeldin Abuelaish např zde.
Přátelé, jestli máte přečíst za toto léto jednu non-fiction knížku, je to tato. Než jsem jela do Izraele, snažila jsem se najít nějakou literaturu, která by mi přiblížila izraelsko-palestinský konflikt. Většina knih, na které jsem narazila, ale byla buď extrémně jednostranná nebo zabíhala až do moc velkých podrobností. Samozřejmé chápu, že složitý konflikt nejde vysvětlit jednoduše, ale tato kniha to pro mě dokázala.
Příběh muže, který se z dítěte v uprchlickém táboře v pásmu Gazy vyšvihl na špičkového doktora je tak neskutečně inspirativní, že bych jeho výtisk dala nejradši každému, koho potkám. Pan Abuleaish je (nejspíš) jeden z mála, který je schopný hodit rozdíly v politice a víře za hlavu a jako Palestinec ochotně pomáhá Izraelcům stejně tak jako svým lidem a to na "obou stranách zdi". Je mu jedno jaký máte pas, barvu kůže nebo vyznání. Potřebujete-li jeho lékařskou pomoc, vyjde Vám vstříct. Objektivně popisuje každodenní potíže, které ho potkávají jako Palestince, který chce jen dělat svou práci lékaře a pomáhat lidem. Kriticky hodnotí jak palestinské tak izraelské kroky, a když se něco jedné ze stran povede, nemá problém to pochválit. V knize popisuje svou životní cestu od extrémní chudoby až po stipendia na Harvardu a jiných zahraničních školách. Jeho cestu bohužel sledujeme i v momentě, kdy zemřela jeho žena na rakovinu a následně mu izraelská raketa zabila v jejich palestinském domově dcery. I přesto není zahořklý, nezobecňuje, nehází vinu na národ či etnikum, ale dál volá po míru na obou stranách. Upozorňuji, že u knihy si popláčete. Já jsem slzy u popisování scény, kdy se pokoušel zachránit své dcery po náletu raket, neudržela.
K dispozici je i Ted Talk, ale prosím, prosím, prosím, určitě si přečtěte tu knihu, protože ač dobrá řeč, kniha je mnohem silnější!
3. Zlata's Diary: A Child's Life in Wartime Sarajevo
Do ČJ přeloženo jako Deník Zlaty Filipovičové, ale nedaří se mi to nikde online najít ke koupi, mrkněte po antikvariátech nebo po knížce Umlčené hlasy, které zápisky ze Zlatina deníku obsahují společně s dalšími příběhy dětí, vyrustajících ve válce.
Na tuhle knížku jsem narazila při plánování výletu do Bosny a Hercegoviny, který se nakonec - bohužel - nekonal kvůli mému zdraví. Musím říct, že se trošku stydím, že jsem knížku neznala, protože údajně jde o "druhý deník Anny Frankové" a bylo mu věnováno v devadesátých letech hodně pozornosti. Jde o skutečné zápisky Zlaty - třináctileté dívky ze Sarajeva, která se postupně ocitla uprostřed válečného konfliktu.
Zde je možná první problém. Pokud je kniha prezentována jako druhý deník Anny Frankové, je jasné, že lidé budou mít vysoká očekávání. A ač jde o zápisky dvou dívek během války, vůbec bych je neporovnávala. Druhá světová v Amsterdamu a válka v Sarajevu byly přeci jen odlišné a životy, které dívky vedly se lišily diametrálně. Příběh začíná v momentě, kdy je válka "za dveřmi", ale Zlaty se ještě tolik netýká. Na začátku knihy popisuje, jak dávají s rodiči do kupy balíčky omalovánek, knih a psacích potřeb pro děti z oblastí, kde se válčí.... ke konci knihy o cca rok později popisuje, jak sama na tyto balíčky čeká, protože jsou odříznutí od světa. Knížka je protkaná odkazy na věci, které i my dost dobře známe. Michael Jackson, Fresh prince of Bel-Air, dívčí časopiy a další, což často kontrastuje s věcmi, které zas tak dobře neznáme - jako utíkání do krytu před bombardováním a navštěvování pohřbů spolužáků, kteří neutíkali dost rychle, nebo jednoduše byli ve špatný čas na špatném místě.
Je mi trošku hloupé říct, že literárně mi to zas takové veledílo nepřišlo, protože ten příběh je silný i tak. Pokud od toho nečekáte druhý deník any Frankové, měla by se Vám kniha líbit:-)
4. What we talk about, when we talk about Anne Frank
V ČJ jako O čem mluvíme, když mluvíme o Anně Frankové, např zde.
Upřímně jsem po této knížce sáhla jen kvůli jménu Anny Frankové v názvu. A předpokládám, že podobně smýšlelo víc lidí. A ne, fakt to nekupujte. Jsem přesvědčená, že o knize se mluví jen kvůli tomu, že se vozí po jménu Anny.
Jedná se o osm smyšlených příběhů, které nějak souvisí s židovskou vírou. První příběh - kde se dozvíte, co to znamená, když si děti "hrají na Annu Frankovou" (Odpověď a spoiler dole pod čarou) skrz vtipný příběh, který popisuje setkání ortodoxních a neortodoxních židů - přátel. S každým dalším příběhem to šlo prudce z kopce a fakt jsem se musela nutit to dočíst. A jo, přiznávám se, ten poslední příběh jsem už ani nečetla. Je to nudný, některý z těch příběhů vlastně ani nedávají moc smysl. Přijde mi to opět jako jedna z těch prací, která je tak strašně "hluboká", že to vlastně žádný hlubší smysl nemá, ale všichni to budou opěvovat, protože je jim blbý říct - sorry, ale je to o ničem:D Možná je to kniha spíše pro lidi, kteří mají židovské předky a dokážou se s tím víc ztotožnit? Těžko říct, ale já bych to nedoporučila nikomu.
A toliko k dnešní čtyřce! Doufám, že aspoň po jedné z nich sáhnete, přeci jen má většina z nás před sebou nyní krapet volnější režim!! Já mám ve čtečce snad 20 knih a to nemluvím o těch papírových, které tu na mě koukají z poličky:-) Na co se během léta chystáte vy?
Mějte se krásně!
K.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Hra na Annu Frankovou spočívá v tom, že hádáte, kdo z Vašeho okolí by Vás ukryl jako Žida během Druhé světové války. Má to něco do sebe. Zkuste se zamyslet, kdo podle Vás ve vašem okolí má koule na to, nasadit svůj život za možnou záchranu toho vašeho.
