Tuesday, May 31, 2016

4x přečteno: Drogy, vraždy a jedna oddechovka

Ahoj všem!

po menší čtecí pauze jsem se konečně zase rozečetla! Čtečku mám pořád v ruce, ale její náplň si dáme příště. Tentokrát se podíváme na to, co jsem přelouskala z papíru. Ač asi všichni milovníci čtení preferují papír, čtečka má co do sebe a je to neskutečně praktická věc, která člověku umožňuje mít při sobě neustále menší knihovnu. 

Pojďme se ale podívat na čtyři kousky, které by Vás mohly zaujmout!

1. Amanda Knox - Čekám, až mě vyslechnete

Četla jsem už v zimě a k mému zděšení tu ještě není recenzována! Kauza Amandy Knox asi neutekla žádné černé kronice. Americká studentka na studijním pobytu v Itálii, obviněná z vraždy své britské spolubydlícíc Meredith. Italská média z celé kauzy udělala dost senzaci, spekulovalo se o rituální vraždě, sexuálních orgiích a fakt, že Amanda má pěkný obličej, pomohl prodávat bulvár se skandálními titulky. Ostatně i náš bulvár si na ní smlsnul, třeba zde. Soudy se táhly roky, Amanda strávila několik let ve vazbě a následně ve vězení, dokud nebyla zproštěna viny a urychleně odjela zpět do své domoviny, kde byl případ také silně medializován. 


O Amandě bylo natočeno bezpočet dokumentů, napsáno pár knih a nespočet článků a touto knihou se samotná Amanda rozhodla reagovat na vše zaráz. Příhodný název - Čekám, až mne vyslechnete - nabízí popis toho, co se stalo, Amandinýma očima. Amanda vysvětluje, jak vyrůstala v určité bublině, rozhodla se odjet studovat do zahraničí a popisuje své začátky v italské Perugii. Co mně přišlo trošku zvláštní, že například ohledně svého programu a vztahu s přítelem (který byl spoluobviněn z té vraždy) používá výrazy jako - "Vždycky po škole jsme šli tam a tam"....a "Rafaele mi pravidelně pomáhal umýt si vlasy."  Jenže když si to člověk dá do časových souvislostí, tak to nedává moc smysl, protože s Rafaellem Amanda začala chodit 25.10., a Meredith byla zavražděna o týden později - 2.11. .Nejsem si jistá, jestli lze popisovat nějakou pravidelnost po týdnu vztahu? 

Knížka se mi moc líbila, Amanda se vyjádřila snad ke všem kontroverzním věcem, které proběhly bulvárem - nákup sexy prádla po objevení těla Meredith, dělání stojek a provazů při výslechu, samotné přiznání k vraždě atd. Navíc evidentně umí psát, nyní se i kreativním psaním živí. 

Vždycky jsem si myslela, že je Amanda nevinná, knížka můj názor nezměnila. A nezměnila jsem názor ani na to, že to prostě byla mladá, naivní koza, která se do těch problémů dostala sama. Je ale otázkou, jestli si člověk za to, že je mladá a naivní koza, zaslouží strávit mládí ve vězení:-)

2. Samuel Bjork - V lese visí anděl 

Po přečtení této knížky jsem si řekla, že si dám od severských detektivek pauzu. Jsou všechny na jedno brdo a mně už to leze na nervy. Ty knížky nejsou špatné, to vůbec ne, většinou jsou kvalitně napsané, ten příběh je propracovaný, jsou tam nějaké zvraty i když předvídat se to většinou dá, ale vadí mi, jak většina těchto knížek následuje určitý mustr "úspěšné" severské detektivky. 

Na začátku - i v této knize - máme špičkového detektiva, který má ale otřesný soukromý život, protože se soustředil celý život hlavně na kariéru a teď o tom začíná nějak pochybovat. Následuje nějaká milostná zápletka mezi vyšetřovateli. Je tu vedlejší dějová linie, která se tváří, že má co dělat s případem, ale ve skutečnosti nemá, což se ukáže někde na posledních pár stránkách, kdy to geniálnímu zpruzenému detektivovi konečně dojde a celá zápletka se vysvětlí. Takže Vám dojde, že to, co se rozebíralo půlku knížky jako motiv/děj bylo uplně zbytečný, protože všechno je uplně jinak:D A jak to teda všechno bylo ve skutečnosti se nahustí na těch posledních 10 stránek a všechno dobře dopadne.

Zde je na začátku v lese oběšená šestiletá dívka, oblečená do panenkovských šatů s kufrem a značkou "Cestuji sama". A pak už jede výše popsaný scénář a proto nechápu, co je na knize tak extra? Není špatná, to vůbec ne, kdo má rád severské detektivky, tak si přijde na své, ale pokud máte za sebou třeba už 4-5 knížek, tahle Vás asi ničím neoslní, protože je to jen sled - byť fungujících - klišé.  

3. Lilly Ellen - Toxická psychóza 

Dočetla jsem ji o víkendu a pořád nevím, co si o tom myslet. Jde o českou knihu se skutečným příběhem, psanou pod pseudonymem. Jestli to měl ale být pokus o jakousi moderní verzi "My děti ze stanice Zoo" tak se to bohužel vůbec, ale vůbec nepovedlo. 

Hlavní postava Lilly - autorka knihy - popisuje, jak se z ní během pár měsíců stala feťačka (píchala si pervitin) a jak se dostala do vztahu s člověkm trpícím toxickou psychózou. 

My děti ze stanice Zoo jsem četla už celkem dávno, ale pamatuji si, že jsem s Christiane trošku soucítila. Člověk svým způsobem měl pochopení proto, jak se k tvrdým drogám dostala. U této knížky jsem si jen říkala, jak je Lilly blbá. Vím, že je asi ošklivé, to takhle napsat, ale když si sedmnáctiletá holka nechá od kluka, kterého právě pustili z Bohnic, píchnout pervitin přímo do žíly, protože "láska, vole"....tak prostě je blbá, nic jinýho. 

Ten příběh je smutný, nicméně standardní - překvapivě chození s feťákem nepřináší život na obláčku a ač Lilly několikrát zmiňuje, jak úžasný je 10 hodinový sex na pervitinu (jsem asi stará rašple, ale 10 hodin?! Co je na tom příjemnýho?!:D), je to asi jediné pozitivum, které vztah těhle dvou hloupých dětí má. Postupem času se u Damiana začne projevovat právě toxická psychóza, kdy mu přeskočí, Lilly podezírá z toho, že ho podvádí. Bije ji, sleduje, znásilňuje, krade atd., až to všechno praskne a Lilly se dostane pomoci od (mimochodem plně fungujících) rodičů. Kniha končí tím, že Damiana odveze policie, protože fyzicky napadl vlastního otce a že pokračování má vyjít letos na jaře. 

Když pominu fakt, že tu knížku možná psala osmnáctiletá holka, takže styl není moc vytříbený, je to hodně jednoduchý a s omezenou slovní zásobou, tak je tam fakt šílený množství hrubek. 

Já nejsem žádnej špičkovej češtinář, ale taky proto nepíšu knihy:D A kdybych psala, poslala bych to někomu na korekturu, aby pak v mém díle nebyly hrubky jako: chci tě vydět, holky byli, apod. a aby každá druhá věta nekončila třema tečkama.

Zdá se mi strašná noční můra...
Pořád cítím, jak za mnou běží....a pak padám k zemi...
Celá zpocená se probudím a málem omdlím leknutím. U mě v pokoji stojí Damian a upřeně mě pozoruje štěrbinama....

A víte co je nejhorší? Že si to pokračování beztak koupím, protože přes to všechno mě zajímá, jak to s tou holkou dopadlo:D 


4. Radka Třeštíková - Bábovky

Já vím, já vím, jsou všude, ale fakt si to zaslouží. Přečetla jsem je ve skutečnosti ve čtečce, ale ať máme tradiční čtyřku, využívám jejich výtisk zde:-)

Pokud jste už viděli obálku, tak Vás možná stejně jako mě napadlo, jak je sakra možný číst knížku, která má 12 hlavních postav? To si v životě nezapamatuju kdo je kdo! Naštěstí to je spíš jakýchsi 12 propletených povídek, takže se netřeba bát. Jakmile opustíte jeden příběh, jde se na další a už se nevracíte. Jen v novém příběhu najdete nějaké střípky se života té předchozí hrdinky a vždycky jsem měla radost, když jsem na nějaké propojení narazila. Hrdinkám je od 15 do 50 a já osobně jsem si užila všechny příběhy. Jde tradičně o styl, kdy čtete spíš o tom, co se hrdinkám odehrává v hlavě a jak nad svou životní situací přemýšlí, spíš než že by se popisovalo, co se děje kolem nich. Naštval mě akorát otevřený konec, já prostě nesnáším, když něco "neskončí". Přišlo mi, jak kdyby kniha byla utnuta 10 stránek před koncem a nic. Komu sedlo "To prší moře", Bábovky ho nezklamou a za mě je to ideální knížka na dovolenou. Je to oddechovka, ale ne jen stupidní ženský román a to se vyplatí! Jen počítejte s tím, že to asi přelouskáte za den, dva, tak se dostatečně zásobujte!:-) 

Ode mě je to nyní vše, budu ráda, když mi dáte vědět, jak se Vám knížky líbily, pokud jste je také četli a pokud ne, jestli se na nějakou z nich třeba chystáte.

Mějte se krásně!
K. 


Všechny knížky v článku se ke mně tentokrát dostaly skrz spolupráci s knihkupectvím Martinus.cz, a používám i jejich affiliate linky....za které si pak kupuji další knihy, se vyplatím:D