Monday, November 30, 2015

A to se nebojíš?

Ahoj všem!

S otázkou  "A to se nebojíš?" jsem se zatím nejčastěji setkávala v souvislosti s mými návštěvami Izraele. Tam by to člověk ještě pochopil, nicméně jak jsem psala na více místech, pokud nejste Žid či Palestinec, tak se Vás tamní situace prakticky nedotkne. Nyní se však s touto otázkou setkávám obecně. Protože z nějakého důvodu bychom se teď měli bát cestovat kamkoli! Bát se musíme i při výjezdu za humna na  Vánoční trhy. Proč? Kvůli tomu, co se stalo ve Francii.


Abych řekla pravdu, dnes se nebojím cestovat ani o trochu víc jako v říjnu, loni, nebo před pěti lety. Proč? Protože k tomu není absolutně žádný důvod. Aby nedošlo k omylu, nejsem Nebojsa, jasně, že se občas bojím. Ale nebojím se cestovat. Bojím se situací, které se mi mohou stát doma, stejně jako v zahraničí - opilá skupinka výrostků v podchodu a já sama pár kroků před nimi, zkracování cesty přes park v noci (a přepadení...překvapivě v Brně), tmavé uličky v neznámém prostředí, chlapi co koukají a důležitě si u toho olizují rty a podobně....brrr. 

Je logické, že s většinou Evropanů pařížské útoky otřásly. Je to něco, co se běžně neděje. V Paříži většina z nás někdy byla, máme tam přátele a je to relativně za rohem. Ale přijde mi šílený se kvůli tomu zavřít doma a nevystrkovat nos!

Naopak, těsně po nějaké tragédii je cestování nejbezpečnější . Všechny bezpečnostní složky jsou v té nejvyšší pohotovosti, dojde k navýšení zdrojů, přesunutí lidí tam, kde je to nejvíc potřeba a každý si dá sakra pozor, aby něco nepřehlédl.

Časem tenhle high-alert stav klesá, věci se vrací do starých kolejí a život jde dál. Pozornost upadá, člověk zajede do nějaké rutiny a pak se pravděpodobně zase něco stane a celý kolotoč se bude opakovat. Takže paradoxně je teď asi nejbezpečnější období, kdy se do té Paříže můžete vydat! 

Člověk je tvor iracionální. Každý, kdo četl nějakou knížku od Kahnemana nebo Gladwella to moc dobře ví. Loni zemřelo na silnicích 688 lidí. Chodíte kvůli tomu všude pěšky? 

V roce 2014 zemřelo po celém světě v důsledku teroristických útoků 32,727 lidí. Netřeba asi říkat, že většina z těchto úmrtí se stala mimo Evropu - se 106 úmrtími v důsledků teroristických útoků v roce 2014 jsme fakt břídilové.

Ač je ztráta několika desítek/stovek životů ročně v důsledku zbytečných teroristických útoků otřesná, fakt má někdo pocit, že by kvůli tomu měl sedět doma? Pokud ano, tak pak doufám, že nejezdí autem a vlastně ani vlakem či letadlem, nekoupe se v moři/vodních nádržích, protože všude je větší šance, že se Vám něco stane.

Ostatně s 160 spáchanými vraždami v České republice za rok 2014 je vlastně podobná šance, že Vás někdo zavraždí doma, než že narazíte na blbce s vestou v některé evropské metropoli. 

Většina lidí na světě je jako vy - hledí si svého. Jsem v tomhle trošku naivní, protože povahově v sobě mám zakódováno, že hluboko uvnitř jsou všichni dobří lidé i když to tak nejspíš nebude. Možná proto mi přijde nelogické sedět doma na zadku, protože někde po světě běhá magor, který by mi mohl teoreticky ublížit. Buď prostě budu v blbý čas na blbém místě nebo ne. To se ale nevztahuje jen na teroristické útoky, ale prakticky na všechno, co v životě dělám. 

Kdybych měla každé ráno přemýšlet nad tím, že do toho auta bych neměla sedat, protože se můžu vybourat. Do té Prahy bych neměla jet, protože D1 je nebezpečná a večer bych sama neměla jít domů z hospody, protože mě může někdo přepadnout, musela bych se z toho zbláznit. A to jsou všechny tyto scénáře pravděpodobnější, než že se stanu obětí teroristického útoku v zahraničí.

Všimla jsem si, že nejvíc se bojí ti, kteří beztak nikam moc nejezdí. Takže výlet do Vídně na trhy pravděpodobně zruší někdo, kdo pořád točí v létě Chorvatsko/Egypt a v zimě právě trhy ve Vídni. Naopak ti, kteří jsou pořád někde v luftu se na vlastní oči při každém výletu přesvědčují, že na holičkách zůstanete málokdy, vždycky se Vás někdo ujme, někdo Vám pomůže a dokud používáte selský rozum, tak se Vám nic moc nestane. Teroristický útok je a bude pro většinu lidí vždycky sci-fi. Během cestování zjistíte, že to, co Vám tvrdí ve zprávách není tak úplně pravda, že lidé jsou skutečně spíš dobří než špatní a že racionální je bát se o peněženku, protože než přijdete o život, přijdete nejspíš o peníze...:-)  

Nejnebezpečnějši jsem se zatím cítila jednou v Berlíně za bílého dne. Zanevřu kvůli tomu na Berlín? Už se nikdy nedám s nikým do řeči, protože by to mohl být magor? 

Na blbce narazíte všude. Na teroristu opravdu ne. Takže pokud je Vaším jediným důvodem proč nejet na výlet to, co se stalo v Paříži, obíráte se o nádherné zážitky kvůli něčemu, co se Vám mohlo stát bez ohledu na ty nedávné útoky. Mnohem víc byste měli řešit, jak se tam dopravíte, protože tam Vám hrozí to nebezpečí. Pokud se nebojíte sednout do auta a jet z Brna do Prahy, není důvod rušit letenky do Paříže, jízdenky na Vánoční trhy do Vídně či na rychlo prodat lístky na Váš vysněný fotbalový zápas. 

Mějte se krásně a cestování zdar!
K. 


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdroje, kdyby byl někdo statistický nerd jako já:-)
http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2014.aspx
http://www.statista.com/statistics/377061/countries-with-the-highest-number-of-deaths-by-terrorism/
http://www.statista.com/statistics/489590/terrorism-fatalities-by-region/
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/dopravni-nehodovost-a-jeji-dusledky-v-cr-v-dlouhodobem-pohledu-aftkq5jeot



Wednesday, November 25, 2015

Nesluníčkové životní téma: Proč si asi nikdy nekoupíme byt

Ahoj všem!

nějaký ten den přemýšlím, jestli o tom napsat. Primární důvod je ten, že to asi nikoho nezajímá:D Jenže já už jsem fakt tak neskutečně naštvaná, že když už nic, aspoň se z toho sama vypíšu....a smazat to můžu vždycky:-)

Rádi bychom si pořídili vlastní bydlení. V našem věku nic neobvyklého. Bohužel se to ukazuje jako neskutečný a obrovský problém a celkem mě zajímá, jestli jsme fakt jenom smolaři nebo jestli je tohle standard a máme se radši poohlížet po nějaké zelené louce, na které si rozděláme stan. 



Byty v Brně jsou. I když teda drahé, ale nabídka určuje poptávku a pokud se to tak prodává, nezbývá než zatnout zuby a podřídit se. Než jsme začali hledat byt ke koupi, myslela jsem si, že máme v manželství nadprůměrné příjmy, a tak kde bydlí většina populace, s příjmy průměrnými a podprůměrnými, je mi trošku záhadou. Ale třeba je běžné dát půlku celkových příjmů domácnosti na splátku hypotéky, protože těm lidem prostě nic jinýho nezbyde. Já si pořád říkám, že bych ráda během toho splácení jela občas na dovolenou, koupila si něco na sebe, zaplatila dětem kroužky, co já vím.

Saturday, November 21, 2015

Veronika, Ghana: Jela jsem tam měnit svět, s frustrací se vypořádávám dodnes.

Ahoj všem!

vítám vás u prvního rozhovoru, které jsem se rozhodla na blogu pravidelně publikovat. Přeci jen číst pořád jen o mně je nuda a navíc já celý svět objet sama nezvládnu!:-) Mým cílem je ukázat Vám, že možností kolem nás je spousta a kdo chce cestovat, tak si většinou tu cestičku najde. Rozhovory budou jak z pracovních tak studijních či úplně soukromých pobytů. Od slečen, které mají pobyty za sebou čerstvě i od těch, kteří to hodnotí již s několikaletým odstupem. V zásobě jsou země exotické i sousedské a já doufám, že se Vám tato pravidelná rubrika bude líbit.

Dnes Vám přináším rozhovor s Veronikou, studentkou Mendelovy Univerzity v Brně, která měla možnost strávit měsíc na stáži v africké Ghaně.  O rozvojových zemích se Verča učí ve škole, zde měla možnost vše vidět na vlastní oči a přiložit ruku k dílu. Jak to dopadlo? To se dozvíte v dnešním rozhovoru! Jedná se o přepis našeho povídání nad šálkem kávy, proto za veškeré pravopisné chyby případně peskujte mě:-) Pokud chcete od Verči víc, můžete ji sledovat na instagramu zde.

NP Mole - moje nejoblíbenější místo. Zažila jsem slony ve volné přírodě. Tahle fotka byla před odjezdem, kdy jsem pozorovala sloní rodinku při koupačce.

Jak ses dostala k možnosti vyjet skrz školu do zahraničí?

Studuji mezinárodní teritoriální studia na MENDELU v Brně a naše fakulta nabízí možnost vyjet do některých rozvojových zemí skrz stáže ve spolupráci s partnerskými univerzitami. Jedna je právě přímo v Ghaně. Dá se ale vyjet i do Peru, Chille, JAR nebo třeba Thajska, Nikaraguy a Zambie.

A ty sis vybrala Ghanu. Jaký je vlastně účel této stáže?


Monday, November 16, 2015

Velký hmyzí večer v Brně aneb jak jsem se se staženým zadkem a žaludkem na vodě vydala jíst hmyz!

Ahoj všem!

dnešní článek bude důkazem toho, že za exotikou se člověk dostane i šalinou a za pár kaček!:-) Ač je mi jasný, že toto dobrodružství nebude všem po chuti (doslova), tak se Vám ho budu snažit v následujících řádcích přiblížit!


Klub cestovatelů, brněnská restaurace a cestovatelský ráj v jednom, pořádá celkem pravidelně tzv. Hmyzí večery, kdy máte možnost smlsnout si na věcech, které v Česku jen tak někde neochutnáte. Událost na mě vyskočila na Facebooku a tak jsem konečně sebrala odvahu a zeptala se mých přátel, jestli by někdo nešel se mnou.

Sunday, November 8, 2015

Noční výstup na Masadu: zácpa v poušti, dechberoucí výhledy a jak vypadá klid

Ahoj všem!

dnešní a včerejší odpoledne jsem trávila na cestovatelském festivalu Kolem Světa v Brně. Abych řekla pravdu, tak mě přednášky přivedly do hluboké deprese, protože teď mám chuť někam vyrazit, ale nemám ani peníze a už ani dovolenou:D Proto mi nezbyde než zasednout teď k počítači a přenést se o týden zpět do Izraele na náš noční výšlap na Masadu.

Masadu většina lidí zná, ale já o ní neměla do letošního jara ani ponětí. Pokud jste na tom stejně, dáme si malý historický exkurz:-)

Jedná se o pevnost v Judské poušti u Mrtvého moře, která má pro Izrael a historii tohoto koutu světa velký význam.


Palác na plochém vrchu hory postavil jako první král Herodes. Ten samý král, který nechal dle pověsti vyvraždit veškeré chlapce mladší 4 let v okolí Betléma kvůli předpovědi, že se narodil jeho nástupce - Ježíš. Herodes byl celkově dost mimo a povraždil i většinu své rodiny, přátel a každého o kom pojal podezření, že ho chce podrazit. Jeho paranoidní mysl tak přišla s nápadem postavit uprostřed pouště pevnost, kam by se mohl v případě nepříjemností uchýlit a nějakou dobu tam i žít - Masada se zdála jako ideální. 

A protože to nebyl žádný troškař, pro sichr postavil dalších asi 7 pevností různě v poušti. Masada je ale dodnes ta nejznámější.