Wednesday, February 25, 2015

Brusel během dopoledne

Ahoj všem!

nizozemské dráhy se mnou už dlouho nekamarádí a mám pocit, že je tam snad nějaký "drážní bůžek", který v momentě kdy zjistí, že cestuji, okamžitě zruší, poškodí nebo výrazně zpozdí vlak, kterým jedu. Bylo tomu tak xkrát, naposled při mé cestě na letiště do Bruselu a nejinak tomu bylo o týden později, kdy jsem se snažila dostat po příletu z New Yorku do Bruselu zpět do Holandska.



"The Dutch cancelled all morning trains, try in the afternoon" dozvídám se na letišti. Je pátek ráno, volám do práce, že se dnes do kanceláře nedostanu a kontaktuji kamarádku Moniku, která je v Bruselu na stáži. Udělám si výlet navíc, co už:-)



Pokud budete mít někdy třeba v Bruselu delší layover a budete mít čas se z letiště dostat do města, není vůbec od věci udělat si výlet.

Přímo na letišti jsem si na informacích vyzvedla zdarma mapu a zatímco se mi nabíjel telefon v IT koutku, plánovala jsem si, co za to dopoledne (cca 3 hodiny) stihnu.

Mapka, zdarma k dostání na letišti před vchodem na vlaky

Vlakem, který jezdí ve špičce každou čtvrt hodinku, se z Brussel-Zaventem (pozor, v Bruselu je i druhé letiště Charleroi!) dostanete přímo do centra na hlavní stanici za 20 minut a 8,50 EUR (žádná láce, fuj!). Máte-li s sebou náhodou nějaká větší zavazadla, jako já, odložíte si je přímo na Brussels-Central v -1. patře do zamykatelných boxů za 5 eur. Pozor, musíte mít drobné...pokud potřebujete rozměnit, dejte si za rohem svou první wafli!:-)

Mé první kroky vedly k majestátní katedrále, která je doslova pár kroků od nádraží. Pochází snad už z 9. století a dodnes se tam žení někteří z belgických princů.

Katedrála

Odtud jsem mírně z kopce seběhla k Hubertovým galeriím zezadu:

Hubertovy galerie

Hubertovy Galerie jsou nádherná nákupní pasáž/arkáda, kterou i já, jakožto barbar veškerého moderního umění moderní architektury umím ocenit. Má to dohromady snad přes 200 metrů a zvládla jsem to projít asi 3x tam a zpět:D Zrovna skrz střechu svítilo do samotné pasáže sluníčko, hrálo si se stíny výloh, které byly nazdobené při příležitosti Sv. Valentýna a já se tak na vše culila, jako měsíček na hnůj:-) Uznejte ale, že na výlohy plné makrónek a čokolád se fakt mračit nedá!


Hubertovy galerie

Kdyby existovalo něco, jako "celosvětový testovač makrónek", hlásila bych se v první řadě. Takhle to musím provozovat za svý a mojí peněžence se to narozdíl od mého žaludku nelíbí:-) Naprosto suveréně nejlepší, které jsem kdy jedla, jsou LaDurée, na paty jim šlapou ty od Patrick Hermand z Lille, na třetím místě jich pak je spoustu:D Včetně těch Pierre Marcolini, které můžete pořídit právě v Hubertově Galerii. Byly moc dobré, ale pokud to budete mít blíže k LaDurée, určitě si to nenechte ujít!




Vybavena balíčkem makrónek jsem se vydala na hlavní náměstí starého města - Grote Markt. Na něm se zrovna konala nějaká akce nejspíš bruselských školáků. Bylo tam mraky odhadem 12-15 letých dětí, zpívaly o sto šest a natáčela je televize. Tak jsem si poslechla něco málo z hudební výchovy bruselských škol, spráskla půlku makronek a vydala se do infocentra. Spíš jen tak ze cviku, bylo mi jasné, že tam toho moc nového neobjevím, vzhledem k mé tříhodinové návštěvě, ale aspoň tam měli wifi a já si tak do mobilu načetla mapu okolí a nahrála fotky na instáč:D.


Grote Markts

Kousek za Grote Markt se nachází bruselská burza - Le Bourse, ale přiznávám, že víc o budově nevím. Jen že takovej kancl bych si nechala líbit :D

Začínal mi docházet čas a tak jsem se stočila zpět směrem k centru a to na Place de La Monnaie, kde se nachází budova opery. Jestli Vám to přijde dost podobné burze výše, nejste sami. Jen opera má před sebou náměstí, burza ne:-)

Burza

Opera
Kousíček od Opery se nachází Sterling Books Store - obchod s anglickými knihami. Jak jsem psala již dříve, knížky se rozhodně vyplatí nakupovat u nás a ne v zahraničí, ale inspirace není nikdy dost. Navíc tam měli pár věcí od knock knock stuff z New Yorského článku o papírnických blbinkách!:-)

Můj výběr ze Sterling Books

Hned naproti Sterling Books se nachází obchod s cestovatelskými knihami, ale bohužel už mě tlačil čas, tak jsem neměla čas jít se podívat dovnitř....je mi jasný, že bych tam rozhodně nestrávila 5 minut...známe svoje lidi :D

Cestovatelské knihkupectví
Rychlochůzí na Catherinesplein jsem se mini oklikou podívala na Begijnhof, nádherný kostel, kde nebyla ani noha, tak to mám nejradši!:-) Jako bonus je hned naproti malinký antikvariát, který vede i anglické knížky. Po několika letech francouzštiny si objednám maximálně croissant a nepřečtu zhola nic. Ostuda.

Begijnhof

Indiánským klusem jsem to vzala kolem kostela svaté Kateřiny, u kterého mne překvapilo, jak je děsně černej:D Na fotkách to není vidět, s 3% baterky nebyl čas na hrdinství, každopádně na náměstí před kostelem se konají trhy a na rohu je stánek s rybími pochoutkami a seafood, který praskal ve švech. Bohužel, (opět, grrrr), nebyl čas posedět a ochutnat, ale rozhodně se tam jednou vrátím (a že já se vrátím!!), třeba v období slávek, které miluji!!

Kostel Sv. Kateřiny

Zdroj: http://www.hillaryjordan.com/blog/wp-content/uploads/2012/06/IMG_0339.jpg
Na obrázku je vidět, jak zčernalá budova je, zas jí to dodává celkem zajímavé kouzlo

Teď už v poloběhu jsem se dostala na domluvený sraz v kavárně Aksum Coffee, což je mini etiopský podnik, který nabízí (překvapivě) etiopskou, ale i jinou fair trade kávu. Já tomu prd rozumím, takže se tu nebudu rozplívat nad kvalitou kávových zrn a metodou přípravy, každopádně káva byla vynikající a více info je pro zájemce zde: http://www.aksumcoffeehouse.com/main.html. Navíc mne obsluha nechala dobít telefon přes USB v jejich počítači, takže dvojitej lajk :D Dále tam sedělo několik zajímavých lidí, celkem by se mi líbilo tam vychutnávat kávu a šmírovat okolí. Strašně mě fascinoval plnovous pána, který seděl vedle, takovej poctivej "hipster beard":D

Zdroj obrázku: https://c2.staticflickr.com/8/7362/16307174330_21fc4ee1de.jpg -> vybitý telefon:-(

Po dopití cappuccina jsme se vydaly na nádraží, kde nám bylo řečeno, že vlaky stále nejedou, takže hurá zpět do města. Čůrajícího chlapečka už mám za sebou, stejně jako zklamání z jeho nevelikosti a tak jsme se šly podívat na čůrající holčičku. Je chudák za mřížema, protože ji údajně neustále někdo kradl.
Čůrající holčička

Krádežím se vůbec nedivím, vzhledem k tomu, že hned naproti je vyhlášená hospoda Delirium Cafe. Třípatrový, věčně nacpaný podník, kde mají  několik desítek, ne-li stovek druhů piv EDIT: Tak prý přes 2000 druhů:D. I proto nechápu, proč to má v přízvisku Café, ale co už. Dala jsem si kaktusové pivo, z kterého jsem zvládla polovinu vylít na Moniku a nějaké turisty vedle, kteří to však díky bohu vzali sportovně. Prostě nešika a divoká gestikulace, alkohol v tom nebyl:-)

Povšimněte si růžového slona v logu:-)



Pak už byl čas uhánět na vlak (ten den už po třetí) a konečně nějaký jel, heuréka!!!

A tak čao, aurevoir, doei Brusel, doufám, že se opět brzy uvidíme!!!

K.