Sunday, October 25, 2015

5x přečteno - čím větší hype, tím větší propadák!

Ahoj všem!

dnes začnu klasickým blogerským klišé....čas letí! Jako fakt! Říkám si, že bych měla přidat svůj cca "jednou za týden" článek a zjistila jsem, že je to už skoro dva týdny, co jsem sem přidala pár řádků. Čtu, učím, pracuju, cvičím, dobrovolničím a čas mi utíká mezi prsty!

V říjnu a zejména v září jsem četla opravdu hodně. Jak ve čtečce, tak v papíru a tu papírovou verzi knížek Vám chci naservírovat dneska. Překvapivě je to všechno z kategorie fikce a žádné extra psycho na Vás nečeká...asi měknu, jak se blíží ty Vánoce!


1. Mysterium Tremendum - Sebastian Rainer 

Začneme knihou, která inspirovala titulek článku. Bohužel, čím větší promo, tím větší propadák. To se mi potvrdilo už u několika knih a tato není výjimkou. Marketingový hype v člověku vybuduje nereálná očekávání, která má knížka problém naplnit a pád z výšky očekávání je dlouhý a bolestivý. 



Knihu napsal jakýsi Sebastian Rainer, který před svou smrtí v roce 1970 svázal tento příběh do kusů své vlastní kůže, kterou si vyřízl ze zad a z boků. Uznejte, že to je celkem unikát a člověka to zaujme:D Bohužel to je asi to jediné, čím je kniha zajímavá. Má to rádoby záhadu, milostný trojúhelník, sex, vraždu....ale je to nemastný, neslaný a prostě hloupý. Erik - umělec a malíř - zaviní autonehodu mladé dívky a od toho se pak vše odvíjí. Hlavní problém mám zejména s magií, která se v příběhu objevuje velmi často - obrazy mají magické a nevysvětlitelné vlivy na postavy příběhu a podobně. 



Druhá věc je, že ani psaní jako takové není žádná extra třída a to já nejsem nijak náročný čtenář. Zatímco styl psaní autorů jiných thrillerů Vás nutí představit si do detailu popisované scény, zde to k tomu vůbec nesvádělo. Vůbec vlastně nevím, jak vypadalo okolí a místa, ve kterých se dané události odehrávaly a to pak dost ubírá na hodnocení knížky, která se na obálce odvážně přirovnává ke Kingovi. To teda fakt ne, pardon.




A na závěr. Fakt nevím, jak to teda vlastně skončilo a co byla pravda a co ne. U některých knížek je to účel, zde mě spíš naštvalo, že jsem na 250 stránkách přečetla asi 3 verze toho, co se stalo... a všechny tři byly stejně špatný.




2. K moři - Petra Soukupová

V životě by mě nenapadlo, že mě knížka o ničem bude tak ohromně bavit! Jinak to neumím popsat:-)  Ze začátku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, po čase se mi to nakonec i líbilo. Jak osvěžující! Nic podobného jsem nikdy nečetla. Příběh popisuje obyčejný život jedné rodiny. Příběh, který by se mohl stát tisícům ostatních a není vlastně sám o sobě ničím zajímavý. Manželský pár se rozvede, založí nové rodiny, děti s původního manželství se stýkají s novými sourozenci. Původní manželé občas zapřemýšlí, co by se stalo, kdyby se nerozvedli, ale žijí dál své vcelku všední a obyčejné životy. Ale to, jak autorka popisuje, jak na jednotlivé obyčejné události života nahlíží jednotlivé postavy, je naopak velmi velmi neobyčejné. Rozvody, rozchody, seznámení, komplexy, charakter, adopce, sourozenecká rivalita...to vše je běžnou součástí života, ale málokdy má člověk možnost nahlédnout do hlavy lidem, kterým se to děje. Krátká ale čtivá knížka, kterou člověk zvládne za víkend, ne-li za jeden (dlouhý) večer, určitě doporučuji!!

3. Zmizet - Petra Soukupová

Hned jak jsem dočetla "K moři", vrhla jsem se na další knížku stejné autorky. Zmizet v sobě obsahuje tři povídky, které mají společné nějaké rodinné drama. Takže knížka, po které bych normálně nikdy nesáhla. Proto fakt děkuji Anetce za to, že mi knížku (a i ty první dvě v článku) půjčila a přesvědčila mě, že stojí za to ji přečíst! Stejně jako v "K moři" si můžeme skrz vyprávění postav prohlížet, co se děje člověku v hlavě během zdánlivě běžných životních situací. Nejvíc se mi líbila asi první povídka, která tou situací zas tak obyčejná není, přeci jen ztráta dítěte na pořád je něco, čeho se každý rodič děsí a málokdo se s tím skutečně setká. Všechny tři povídky ale stály za to. Vykreslení myšlenkových pochodů a postav umí Soukupová perfektně a člověk se v tom, ač nerad, musí někdy najít!


4. Jitra v Dženínu - Susan Abulhawaová
Nyní v akci v Martinusu za 86 Kč! (LINK)

Knížka, která je dnes více než akruální, vzhledem ke stoupajícímu napětí v Izraeli. Naše média jsou výrazně pro-izraelská a zásobují nás tím, co Palestinci dělají Izraelců, což je v pořádku. Nicméně je určitě fajn poukázat i na to, že Izrael se také dopouští odsouzeníhodných věcí, jenže tyto zprávy většinou obletí celý svět a zastaví se na českých hranicích. 

Oko za oko a celý svět bude slepý. Tak by se dala shrnout tato knížka, které vypráví příběhy jedné palestinské rodiny s izraelsko-palestinským konfliktem na pozadí. Knížka je dost jednostraná a výrazně proti-izraelská, což je přímo v kontrastu s tím, co se probírá u nás, viz výše. Já si ráda přečtu pohled z obou stran, takže mi to nijak nevadilo,  jen to dávám jako varování pro ty, co jsou na to třeba citliví. Knížka několikrát vypráví o masakrech a nespravedlnostech, jež se Židé dopouštěli na Palestincích, ale už vynechá třeba konflikt, jež tomu předcházel a kde útok začal třeba na Palestinské straně. V reálu jsou těmito konflikty ovlivněni civilisté a rodiny, které si to rozhodně nezaslouží a to bez ohledu na to "kdo si začal". A tak je třeba knížku brát. 

Smutný příběh, jež začíná ve vesnici kvetoucí arabským životem, která je následně násilně vysídlena Židy a původní obyvatelé jsou nahnání do uprchlického tábora. Zde je krásně vidět, jak se generace uprchlíků různě srovnávají s historií svého národa. Zatímco první generace, která prožila tento odsun fyzicky odhodlaně vyčkává, další generace, které se již narodily v uprchlickém táboře, v sobě mají víc a víc odporu a nenávisti. Vyrůstali v násilí a tak násilí také vidí jako jedinou možnost odporu. Rodinné tragédie se mísí s hrůzami několika válek, které izraelsko-palestinský konflikt provázejí a ani na konci člověk nenajde happyend. Ostatně do happyendu má situace na Blízkém Východě opravdu daleko.


V knížce byla spousta zajímavých myšlenek, které jsem si měla podtrhnout a neudělala jsem to, takže knížku budu muset přečíst jednou znovu:-) Ke konci je například poukázáno na to, že Palestinci platí za hrůzy holocaustu. Kdyby nebyla 2.sv.v. a neproběhl holocaust, Židé by (možná) netrvali na svém vlastním Židovském státě a nezačali okupovat Palestinu. Nikdy jsem nad tím takto nepřemýšlela.

Knížka je psána dost zvláštně a chvilku mi trvalo, než jsem si na styl zvykla. Je tam zanecháno spoustu arabských slov a tak jsem v tom měla občas trošku guláš. Ale zas to člověka víc přeneslo do arabského světa a kultury, na kterou je obzvlášť v dnešním světě hleděno skrz prsty. 


Nejlepší příběh z izr-pal konfliktu je pro mě stále Nebudu nenávidět a tato knížka na něj rozhodně nemá, i tak ale dle mého názoru stojí za přečtení.



5. Everyday sexism - Laura Bates
Knihu u nás knihkupetcví moc nemají, ale údajně se chystá český překlad. Nejlépe a za nejkratší dodací dobu ji seženete nejspíš zde.

Knížka, která mě zaujala barevným obalem ve Waterstone's v Amsterdamu, se mnou nakonec odjela domů. V knihkupectví jsem ji otevřela, přečetla dvě stránky a nemohla se odtrhnout, takže jsem ji tam logicky nemohla nechat:-)

Slova jako sexismus a feminismus s sebou stále nesou nemalé stigma, bohužel i u nás v České republice. Feminismus je spíš nadávka a feministku si stále většina populace představí jako muže-nesnášející, chlupatou, hnusnou ženskou, která je jen nešťastná z toho, že ji žádný chlap nechce. Ostatně i já jsem si všimla úšklebků spolucestujících v autobuse, když jsem knihu vytáhla. A je to škoda, protože jsem převědčená, že spousta lidí tuto skvělou knihu ani neotevře, protože má na obálce to odporné slovo sexismus. A ten u nás přeci už dáno není! Ženský můžou volit a řídit a tak co sakra pořád ještě chtějí, že jo?!:-)

Nesouhlasím se vším v této knize. Dokonce mi některé z prezentovaných sexistických vtípků přišli vtipné. I tak bych tuto knihu doporučila všem ženám i mužům, protože Vás to donutí přemýšlet, ať už souhlasně nebo nesouhlasně. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli můj život nějak závažné ovlivňuje sexismus, řekla bych bez přemýšlení, že ne. Ale knížka mě donutila zavzpomínat na několik příhod z mého života a uvědomit si, že jsem se s ním setkala víckrát, než bych si původně myslela. 

Jak píšu výše, spoustu lidí si myslí, že ženy dnes zastávají některé mužské pozice, volí a řídí, takže je vlastně všechno vyřešeno. Ale na příkladech v knížce je ukázáno, že pořád máme co zlepšovat. Kniha je rozdělena na několik tématických kapitol, jako ženy v práci, ženy a mateřství, ženy a vzdělávání a pod. Laura kapitoly staví na příbězích, které jí přes twitter (účet zde) posílaly ženy z celého světa, napříč společenským a sociálním postavením. Uvidíte, že sexismus je bohužel stále přítomný všude. 

Kdo by se už chtěl nadechovat k tomu, že knížka je sexistická, protože zapomíná na muže a ti jsou přeci také sexismu vystaveni....tak v klidu vydechněte, kniha má samostatnou kapitolu s příběhy mužů, kteří jsou sexismu vystaveni taky. Schválně jak dlouho bude trvat vymítit mýtus, že muž přeci nemůže být znásilněn!! 

Dobrou knihu posuzuji i podle toho, že se mi líbí i když s ní třeba nesouhlasím a tohle je přesně jedna z nich. Skvěle napsáno a hlavně vyargumentováno, za mě rozhodně must-read!



Pffff. Dva týdny bez psaní a koukejte jak jsem se rozjela!:D Doufám, že to aspoň někdo z Vás dočetl až sem!



Mějte se krásně!
K.