Tuesday, August 18, 2015

4x z mé čtečky - přestaňte se flákat, nejpřísnější rodiče, druhá světová a absolutní propadák!

Ahoj všem!

mám tu pro Vás po delší době nálož knížek ze čtečky! Sice jsou teď na řadě ty papírové, ale už přes týden se nějak nemůžu dostat ke své poslední tašce z Holandska, kde je většina z nich uložena, tak snad brzy!

Se čtením jsem teď trošku pozadu, přestože mám času víc. Ale stěhování, aktivní dovolená, kolem spousta svateb a rozluček v kombinací s novým koníčkem - šitím - dává prostor na čtení jen v MHD, kde to jde, ale ne moc rychle, protože žádný dálky nejezdím:-)

1. The Defining Decade - Meg Jay
Do ČJ nepřeloženo, dostupné v AJ třeba zde.
Na finmag je pěkný ČJ článek, který o pár myšlenkách z knížky mluví zde.

Kdysi jsem od Meg Jay viděla parádní Ted Talk na stejné téma. Pak jsem narazila na tuto knihu a asi až v půlce mi došlo, že mi jsou ty myšlenky nějak povědomé.....Ted Talk, jasně:-)


Meg Jay je psycholožka, které se věnuje práci s twenty-somethings. V knížce na příkladech ukazuje, s čím se tato skupina potýká, jaké většinou řeší problémy a neustálý pocit této generace, že mají na všechno mraky času. Nemají. Meg Vám to v knížce jasně vysvětlí!:-)


Po celou dobu knížky jsem jen souhlasně přikyvovala hlavou. Čas běží a kdo se probere ve třiceti, často narazí. Jedna kapitola se věnuje plození potomků a tam tomu fakt není co vytknout. Většina z nás bude mít děti až v době, kdy budeme mít pocit, že jsme na to finančně, vztahově a psychicky připraveni. Tato doba je ale dávno za biologickou připraveností našeho těla. V době, kdy by se nám plodilo nejlépe, běháme po světě a nemáme na děti ani pomyšlení:-) Proto se pak spousta z nás nebude moct divit, až po té třicítce zjistí, že teď už by sice hlava chtěla, ale tělu to nejde.

Další část knihy se věnuje kariéře, kde Meg poukazuje na to, jak se spousta mladých drží "přechodné" práce, až u ní zůstane na pořád. Zde si nejsem úplně jistá, jestli se vším souhlasím. Jasně, pokud někdo při škole pingluje v baru a nenajde si praxi v oboru, tak na něj pak po škole nikde s otevřenou náručí čekat nebudou a může se stát, že pak už práci v oboru nesežene vůbec, protože to ze začátku zameškal. Zas na druhou stranu každý musíme z něčeho platit nájem a jídlo a ve spoustě oborů je práce málo a často jsou stáže v oboru neplacené.....

Jiná část zase mluví obecně o vztazích kdy jsem kolikrát měla chuť křičet YES! ANO! V okolí mám x lidí, kteří chodí s někým, protože jako jo, je to dobrý, není tam nic, kvůli čemu by vztah byl na rozchod a zároveň to ale není TO ono. Takže spolu jsou, dva, tři roky, přestože vědí, že to vlastně nemá budoucnost....a zbytečně tím promrhají čas! Meg to samozřejmě vysvětluje mnohem lépe a možná i jasněji, takže se omlouvám, pokud se to někoho dotklo:D

Je li Vám pozdních náct či dvacet-něco, rozhodně se do toho pusťte!

Pokud vládnete angličtinou, mrkněte na Ted Talk autorky níže:




2. Battle Hymn of a Tiger Mother - Amy Chua
Vypadá to, že do ČJ nepřeloženo, ale do slovenštiny ano, zde.

Často se mě ptáte, kam na ty "divný" knížky chodím. Většinou úplně náhodou někde kliknu a pak to jede. V tomto případě mi Wall Street Journal nabídl tento článek "Why Chinese Mothers are Superior". A já klikám a čtu a nestačím valit bulvy. Článek napsala právě Amy Chua a jde vlastně o výtažek z knížky a předání jakési základní myšlenky - proč a jak čínské (asijské) matky tak často vychovávají úspěšné děti. Myslím, že spousta z nás zná jakýsi stereotyp asijského akademického super dítěte.  Amy Chua zde velmi napřímo vysvětluje, že takové děti se nerodí "samy", ale jsou tak vychovány. Dril, křik, pot a hektolitry slz často stojí za úspěchem potomků asijských matek, které výchově obětují naprosto vše, včetně "lásky" vlastních dětí. Jak Amy říká, rodiče tu nejsou od toho, aby měli děti rádi, ale od toho, aby je připravili na život.


Co děti Amy Chua nesmí?

Nosit jiné známky než jedničky.
Přespávat u kamarádů
Dívat se na televizi nebo hrát počítačové hry
Nebýt nejlepším studentem ve všech předmětech s výjimkou tělocviku a divadla
NEhrát na piáno či housle

a je toho mnohem víc!

Knížka je samozřejmě extrém, nicméně dle reakcí, které článek, potažmo knížka vyvolaly, jsem čekala trošku větší maso. Někteří diskutující volají po odebrání dětí, což mi přijde už moc. Amy svoje děti miluje a kdo má pocit, že tomu tak není, nečetl nejspíš knihu pořádně. I když se spoustou věcí v knížce nesouhlasím, pár myšlenek v ní má rozhodně co do sebe. "Západní" výchova, která apeluje na to, děti neustále chválit i za zvednutí zadku ze židle je něco, co mi blízké není, stejně tak přístup nechat si dítě dělat úplně co chce. Občas (často) se musí říct ne a popošťouchnout k tomu, co se mu třeba ne úplně chce. To Amy opět ukazuje myšlenkou, na které není při troše zamyšlení co rozporovat.

Aby člověka něco bavilo musí mu to většinou jít. A aby mu něco šlo, musí se to trénovat. A čím víc vám to půjde, tím víc se Vám většinou trénovat chce. Myslím, že to známe všichni. Ve škole nás bavilo to, co nám šlo, nebo čemu jsme rozuměli, 

Sama děti nemám, takže je mi jasné, že plánovat si můžu kdesi cosi a pak to beztak bude všechno jinak:-) Nicméně v záplavě moderních myšlenek ohledně výchovy, je tohle zajímavý pohled na věc, který má v určitých aspektech pravdu.



3. You might be a Zombie and other bad news - Cracked.com
Do ČJ díky bohu nepřečteno, ale web je zde.

Přátelé, to je nejhorší knížka, kterou jsem letos četla:D Jasně to ukazuje, že některé blogy by měly zůstat jen blogy a nesnažit se o žádné literárno....ehm ehm, vlna britských youtuberů...ehm ehm. Tohle je trošku něco jiného. Jde o knihu od serveru cracked.com, který se věnuje random faktům, což je něco, co mě jinak celkem baví. Kniha pak v několika kapitolách rozebírá zdánlivě neuvěřitelná a šokující fakta a informace. Dozvíte se tak například o některých šílených vlastnostech amerických prezidentů, zjistíte, proč měli nacisti perfektně střižené uniformy, které happy end filmy mají vlastně smutný konec, když se zamyslíte a které urban legends jsou ve skutečnosti založené na pravdě.


Za prvé, většina těch faktů není vůbec šokujících a člověk je zná. V kapitole "Co vám tají o porodu" se dozvíte, že existuje něco jako nástřih. ÓOOO jak šokující!! :D V kapitole o faktech o pohádkách se dozvíte, že pohádky byly původně určeny pro dospělé a často měly sexuální podtext...Aáaaa no nééééé!!!:D

Za druhá, polovina faktů je nudná. Je mi jedno, jaký pavouk na světě je nejstrašnější a které bojové techniky fungují jen ve filmech.

Za třetí, druhá polovina je podle mě vymyšlená. Po celé knížce nejsou žádné zdroje a přijde mi, že si to autoři tahají ze zadku, případně hodně přibarvují fakta. V hlavě mi utkvěla informace, že je možné, že až polovina populace má toxoplazmózu a neví o tom....to jako vážně?:D Nebrat, nečíst...hlavně NEKUPOVAT!!

4. Unbroken - Laura Hillenbrand
Do ČJ přeloženo jako Nezlomný, dostupné např. zde.

Běžte okamžitě do nejbližšího knihkupectví a pořiďte si to! Naprosto neuvěřitelný, ale pravdivý příběh Louise Zamperiniho, který musel uprostřed své nadějné kariéry profesionálního běžce skončit a stát se vojákem kvůli Druhé světové válce. Knížka popisuje Louisovo dětství, jaký byl raubíř a jak rostl pro polepšovnu. Začal běhat, dostal se až na olympiádu v Německu a pak....všechno kvůli válce skončilo. Stal se leteckým bombardérem a bojoval z paluby letadla v Pacifiku proti Japoncům.


Jednoho dne však letadlo spadne a Louis a 2 další z posádky letadla zázračně přežijí. Přes 40 dní plují po moři a snaží se přežít. Bez jídla, bez vody, jen s raftem a pár proprietami. Každodenní hrozba žraloků, nejistota, jestli je nenajdou Japonci dřív něž Američani, hlad, žár a žízeň...to vše skončí po snad 42 dnech tím, že je najde Japonská loď. 

Její posádka je zajme a uvěžní v POW (váleční zajatci) kempu, kde přežívají dále s minimem jídla a vody, každodením bitím a psychickým i fyzickým zneužíváním. Pár let je přesouvají po různých POW campech, kde je jejich situace čím dál tím horší. Otrocká fyzická práce doplněna pravidelným bitím na přísunu kopečku rýže denně je něco nepředstavitelného. 

Konec Vám prozrazovat nebudu, nebojte. Ale je to další kapitola války, kterou vůbec neznám. O koncentračních táborech, které se Evropy přímo dotýkají, se tu mluví hodně. O tom, co se dělo v kempech válečných zajatců v Pacifiku se nemluví vůbec, nejspíš proto, že se nás to přímo nedotýká. To ale nemění nic na tom, že ti muži tam zažívali stejné peklo, jako vězni koncentračních kempů. 

Musím říct, že některé scény mi možný přišli malilililinko přehnané, a dělají z Louise ještě většího Supermana, než ve skutečnosti je. To ale nemění nic na jeho neuvěřitelném příběhu, který prostě musíte znát!

Film byl zfilmován Angelinou Jolie. Hned po přečtení knížky jsem se na něj chtěla podívat a dvakrát jsem u toho usnula...takže asi tak :D Na film zapomeňte, sáhněte radši po knížce!


A na závěr, mé dva dnešní přírůstky, když už jsem u těch knih...šla jsem se tradičně "jen podívat", znáte to.



Šití mě baví čím dál tím víc (i když mi to pořád moc nejde, trošku paradox, vzhledem k první knize:-)) a tak jsem pořídila jakousi šicí bibli, která přehledně ukazuje základní techniky a úpravy. 

Dále jsem pořídila knížku Smart Apartments. (Stejná kniha, jiná edice zde.) Textu tam moc není, ale obrázků habaděj a to je přesně to, co k inspiraci potřebuju. Na knížce se mi líbí, že tam nejsou jen fotky interiéru, ale i nákresy půdorysů atd., takže člověk si to dobře představí třeba do prostoru, který má sám. Řešit bydlení je sice věc zábavná, ale děsně zdlouhavá a člověk neví, kde začít. Tak sbírám inspiraci a snad jednou ten svůj dream home budu mít:-)

Budu ráda, když mi napíšete, jestli Vás některá knížka zaujala a co z vašeho seznamu přečtených knížek musím mít!

Mějte se krásně!
K.